Potíže s fonty

Kdo někdy spolupracoval s reklamní agenturou nebo měl předělávat po někom jeho práci asi dobře ví, že jedním z největších problémů jsou fonty. Buď autor dodá zdroje v editovatelné podobě, ale nepřibalí font, nebo převede písma na křívky a to se pak nedá editovat. Nebo přibalí všechno, ale protože je zarputilý příznivce MACu, chudák PCkař s těmi fonty nenadělá nic.

Naštěstí existuje několik stránek, které mohou v půlnočním utrpení s fonty pomoci. Jedna to jsou stránky s free fonty. Stáhnout kvalitní font je ale také docela sranda, protože obchod s fonty patří očividně mezi další atraktivní internetové komodity. Stránky jsou provázané mezi sebou a nakonec se člověk dostane na e-shop s fonty, kde si může daný font koupit, což se ale nikomu nechce žeano.

Mezi nejlepší zdroje free fontů tedy patří:
Downloadfreefonts.com
Urbanfonts.com
Danish Free Fonts

No a pro převod MAC a PC fontů mezi sebou se nejlépe osvědčil Cross Font od společnosti Acute systems. Bohužel je to shareware, takže po několika dnech je třeba ho zakoupit. CrossFont je možné stáhnout zde

Pěkně zkurvených 7 měsíců

Před 7 měsíci jsem dostal od Martina //mýho učitele angličtiny za Skotska// SMSku. “Hey man, I am feeling weak. Could you get me into hospital?” byla neděle, líný odpoledne a byl jsem zpruzenej v práci. Vůbec se mi nechtělo nikoho nikam vozit natož se nakazit od někoho angínou a ject do nemocnice. Když ale napsal, že přestává cítit ruce a nohy, vypadalo to vážně.

K autu přišla mátoha opírající se o jeho spolubydlící. Chodil jako na chůdách. Naštěstí měl v pořádku všechny doklady i zdravotní pojištění pro cizince a naštěstí ho doktoři v pražském Motole neodbyli. Strávili jsme tam tedy pěkný 3 hodiny mezi příjmem a neurologickou ambulancí. Nakonec přišel doktor a ten si ho tam hned nechal.

Martinovi do několika hodin vypovědělo poslušnost postupně celý tělo a byl na hadičkách a přístrojích. Museli ho uměle uspat a po několika tejdnech horeček se z toho začal postupně dostávat – učil se ovládat svoje tělo a všechno znova. Strašný.

Teď je Martin ve skotsku, chodí a postupně i když pomalu se zotavuje. začal psát blog – proto tenhle příspěvek – http://www.tallestman.co.uk/.

respect man!!!!

Kytarománie

Pro lidi, který vyrůstají od mala v rodině kde každej na něco hraje, ať už to jse klavír, kytara, bubny nebo prostě jenom nervy, je obtížný zůstat potichu. Proto jsem si zakoupil krásnou zlevněnou kytaru v bazaru na rohu a začínám si jako každej pořádnej táborákovej dement sestavovat zpěvník.

A jak je ten internet velkej, tak se přede mnou otevřela další obrovská síť navzájem propojených serverů s kytarovejma akordama. Když hledáte akordy k nějaký písničce, není to žádná malá sranda, protože spousta odkazů vás odvede na stránky, kde vám za malej poplatek pošlou domů noty. Jenže já platit nechci. Postupným pokusováním a omylováním jsem vytřídil tři nejlepší zdroje kytarových akordů, kterými jsou:

  • Folktime / zpěvník – docela dobrej zdroj pokud hledáte český písničky a nejsou tam jenom úchylný věci typu Pro jednu pitomou holku
  • azchords.com – obrovská databáze kytarových akordů a not
  • ultimate-guitar.com taky obrovská databáze, ale mam ji nějak radši než AZchords.

    A než začnete hrát, hezky si kytaru nalaďte. K tomu slouží on-line ladička kytary na 8notes.com

    Ouuuuuúúúú bejbyyyyyyyyyy

    • Taková hloupá holka

    Byla tam. Už ji asi měsíc neviděl, ale dneska tam byla. Vždycky když odjížděl do města zaslíbeného, nakoupil si večer cestou v tom hypermarketu. Poprvé ji uviděl už před půl rokem a od tý doby vždycky když tam byla, šel k její pokladně. Stoupnul si do fronty a čekal, po očku na ni kouknul.

    Najednou se ozvalo “Ahoj”.

    Usmála se na něj. To NEBYLO v plánu! Takhle to bylo úplně proti pravidlům!

    Správně to mělo proběhnout tak, že se pozdraví “dobrý den”, ona mu to spočítá a on po ní nesměle koukne když budou čekat až se mu odečte nákup z karty. Pak měl odejít, ohlídnout se, aby viděl ji, jak je plně zaměstnaná dalším zákazníkem. Pak měl cestou v autě občas pomyslet na ty božský oči a nechat se unést bláznivou představou.

    A ona si prostě pozdraví tím svým Ahoj, jako by se znali od malička. Hrozně ho to popudilo, překvapilo, probudilo, zaskočilo, líbilo se mu to.

    “Ahoj”, odpověděl.

    Opětovala mu úsměv, kterej byl ještě milejší, než ty čokoládový reflektory.

    “Za čtvrt hodiny končím”, pronesla s dalším, teď mnohem veselejším úsměvem.

    “Tak to sem měl docela štěstí” vysoukal ze sebe hrkaně.

    “Nevíš v kolik jede autobus?”.

    Tahle otázka ho dostala ještě víc než to “Ahoj”. Možná o tom chvíli přemejšlela, možná to měla připravený, možná ji to napadlo teď. Ale rozhodně to bylo perfektní. Nemohla se zeptat jinak, aby to bylo tak nevinný a zároveň tak jasný a jiný.

    Napadlo ho, co kdyby to udělal. Co kdyby jí odpověděl jak ona chce. Nebo jak si myslel že ona chce. Zkusil to. Srovnal slova … nádech … hrk … hrk .. výdech. Znova… Srovnal slova … nádech …

    “Nevim”, odpověděl a bylo to to nejhorší Nevim co kdy řek. Nikdy to slovo neznělo tak hloupě jako teď. Dával pomalu věci do tašky a ona mu podávala kartu s účtenkou. Vzal si kartu a úplně zapoměl na starej ohranej trik s dotykem prstů při prebírání karty.

    “Tak ahoj, zase někdy.” je nejhloupější rozloučení.

    Usmála se

    Odcházel. Nased do auta a jel nocí po dálnici. V dálce nad Prahou hrozila velká bouřka.

    Celou cestu přemejšlel, jak ta holka může bejt tak hloupá, že si ani po půl roce práce v hypermarketu nepamatuje, v kolik jí večer jede autobus.

    //YOak´s memories, 8.6.2003//

    //doplnění z 10.7.2003//
    Od tý doby ji už nikdy v hypermarketu neviděl.

    //doplnění z 17.7.2003//
    Dneska jel přes Plzeň a v rádiu hlásili, že na kraji města našli mrtvé tělo asi třiadvacetileté dívky. Byla zavražděna asi před měsícem v blízkosti hypermarketu Tesco .

    Milá rodino

    Milá rodino.

    Během vaší nepřítomnosti se u nás se nic zvláštního nestalo, takže reportuju, že je všechno v pořádku, včera nám zase utek ten debil (Píďa) hned ráno, když sem větral v pokoji otevřeným oknem a strávil hezkej den tady pod tujema (Píďa)…

    Já sem strávil dopoledne a věruška se sejtem odpoledne a večer tím, že sme toho kreténa (Píďu) honili pod těma tujema … no nic …

    my sme teda nejdřív nevěděli, že je tady pod těma tujema, tagže babička ho nejdřív hledala, paxem se teda zvednul a šel lítat jako debil po sídlišti a řvát čičikučičikučičičičičiiiíííí kurvačičíku píďo volevylez! … po asi hodině sem to vzdal a odjel do domažlic.

    No … když sem se asi v 5 vrátil, tak babička ihned vystartovala ke dveřím s klíčenkou na krku a
    b [rozhodně svírajíc klíče] … “víš že Píďa zmizel?”
    y “yo, sem ho přeci dopoledne hledal, von příde až bude mít hlad”
    b [trvajíc na svým předpřipraveným dialogu] “no já nevim, já ho jdu hledat”
    y [nechtejíc se smířit s tim, že by vedle fotky Píďy na plakát ZTRATIL SE musel přidat i fotku babičky] “to je zbytečný”
    b [se slovy “no to nevim” se jala otevírat po stopadesátý všechny skříně a šuplíky se slovy “čičíku kdepak jsi”] … uplynulo 10 minut a babička hledá píďu v šuplíčku na klíče v botníčku ….
    b [opět svíraná klíčenka na krku] “já ho du hledat”
    y [otevírá scanner a vkládá do ní fotku babičky] “no jak chceš”
    b [vyráží rozhodným krokem hledajíc si cestu mezi skříněma rukama]
    y [napadlo ho, jak asi miláček babička s jejíma asi 10 dioptriema uvidí malý koťě na 5 metrů, zlatínko]
    … uběhly 3 minuty
    b [odmyká a vchází do dveří] “To je horko, nikde tam není”

    Poslední kapkou do “mého poháru” bylo, když podřimuju na gauči u nás v pokoji, lehká muzika do pozdního odpoledne, přijde babička s pozdravem “čičikučičikuČIČIČIČIČIIÍÍÍÍ”, když nereaguju, tak dodává s tónem v hlase, kterej může mít jenom žena, která zažila okupaci a mluvila s lidmi z koncentračních táborů “čičíku .. Píďo … no už nejsi a nikdy nebudeš” a odešla … myslel sem ze mně omejou …

    Spásou byla Věruška, která přišla a oznámila, že ten debil (Píďa) je pod těma Tujema …..

    Večer sem pak už jenom dostal smsku, že toho debila (Píďu) ulovilli (Věruška a Sejt) (asi v půl jedenáctý).

    s pozdravem
    Současný Vládce Bytu